Přání vs. Skutečnost

12. června 2015 v 10:01 | Spiiiidy |  Duchovní bádání
...aneb, ne každé přání, byť myšlené čistě a upřímně, by mělo dobré následky, pokud by se vyplnilo.


Dnes chci trochu nakousnout problematiku přání, a také toho, proč se nám některá přání prostě vyplnit nemohou, i když se stavíme na hlavu. Vesmírný objednávkový servis, jak se někdy triviálně nazývá spolupůsobení ohromného množství vyšších bytostí, totiž není hloupý.

Pokud se podíváme na substanci přání jako takového z hlediska astrální (nejbližší vyšší) sféry, věc se má následujícím způsobem. Přání se v astrální sféře projevuje jako střed přitažlivé sféry (lze si představit třeba malou kouli), neboli, to, co je v souladu s přáním, ze svého okolí přitahuje, což se jeví jako proudy směřující ke středu. To, co v souladu s přáním není, tento střed nepřitahuje, ale spíše odpuzuje. Kdybychom si všimli poměru sympatie a antipatie v takovém typickém přání, shledali bychom, že převládající (přitažlivou) silou je zde sympatie, zato antipatie je tam obsaženo méně - ale pořád tam je. Pointou je, že v každém přání je v nějaké (byť malé) míře obsažena antipatie, díky čemuž ji máme tendenci přehlížet. Antipatie kolikrát není vůbec na první pohled znát, nebo si ji člověk ani neuvědomí - protože ve hmotě přirozeně nic z toho není vidět a přání lze analyzovat převážně jen přemýšlením.

"Člověk si v mysli tvoří zjednodušující modely reality, a to, co je správné vůči tomuto modelu, nemusí být správné vůči celé realitě v její komplexnosti." (ano, taky to často dělám, tomu se prostě občas nevyhnete)

Kam tím mířím?

Ukážu to hned na příkladu tří přání, vypůjčím si je z odkazované stránky v úvodu. Není mým cílem nikoho napadat, je mi jasné, že autorka to myslela nanejvýš dobře a upřímně - a myslí to tak hodně dalších lidí. A v tom je právě hlavní pointa dnešního článku, neboť některé souvislosti se musí ukazovat na dobrých příkladech, jimiž tato tři přání bezesporu jsou.

* * *

1. Přání, aby všichni lidé na světě měli dobré srdce.
Tohle je přímo vzor těch ušlechtilých přání, které měl jistě někdy každý člověk, kterému není lhostejný osud lidstva. Podotýkám, že to nepíšu ani se špetkou ironie. Když se na věc ale podíváme hlouběji, něco zjistíme. V čem vlastně tkví svoboda člověka? Současný člověk, žijící v dnešní době, má jako jedna z mála bytostí ve Vesmíru možnost svobodného rozhodování a jednání.
Člověk se může vědomě rozhodnout, že bude směřovat k dobru, tvoření, ušlechtilosti, moudrosti a lásce; může se však také rozhodout, že bude směřovat ke zlu, ošklivosti, špatnostem a destrukci. Považte, měl by člověk svobodu, kdyby mohl směřovat pouze jednou cestou, k dobru? Svoboda takového člověka by byla zcela vymazána, neboť by k dobru směřovat musel. S možností svobody nutně musela povstat možnost dělat chyby, omyly, a musela tudíž povstat možnost zla. Neboť bez zla by nemohlo být svobodného směřování k dobru. A člověk, který si vědomě a svobodně dobro vybere, bude mnohem vyspělejší než člověk, kterému bylo dobro shora přikázáno.
Čeho by se tedy v konečném důsledku dosáhlo vyplněním tohoto přání? Lidstvo by ztratilo veškerou svobodu.

2. Přání, aby lidstvo netrápily žádné nemoci, aby byl každý zdravý.
Zde se má věc podobně, jako u prvního přání. Možnost nemocí nevyhnutelně povstala s možností svobody a možností dělat chyby a ničit své tělo (resp. svá těla, ve větší míře si člověk totiž ničí těla jemnohmotná, a na fyzickém se to projeví právě jako nemoc). Za současného stavu by lidstvo dosáhlo stavu bez nemocí jen tehdy, kdyby byli všichni natolik proniknutí moudrostí a láskou, že by zkrátka žádné chyby a destruktivní věci nedělali. To přirozeně možné je, ale podívejte se sami na dnešní lidstvo, nakolik je proniknuté moudrostí a láskou? Nic moc, že? Proč? Zkrátka proto, že lidé ne-mu-sí. Mohou si vybrat, že se na to vykašlou a že budou zlí, nebo že si to tělo kouřením a alkoholem ničit budou. To je jejich svobodná volba.
Čeho by se dosáhlo, kdyby takovému člověku, který se chová jak hovado, najednou zmizely všechny zdravotní problémy a nemoci? Takový člověk by přišel o možnost pocítit následky svého špatného konání a nemohl by se tedy nikdy poučit. Což by zapříčinilo, že by se choval jak hovado i nadále, a možná ještě hůř než předtím. Zmizel by jakýkoliv korekční mechanismus, který lidem ukazuje, že něco dělají špatně.
Věc je zde ještě složitější proto, že mnoho nemocí, převážně těch chronických a dlouhodobých, má svou příčinu v předchozím vtělení člověka, a jsou proto z větší části nevyléčitelné. Takový člověk si založil příčinu k nějakému onemocnění svými chybami v minulém životě a jeho duše a duch se z toho musejí poučit, aby věděly, jaké následky takové činy mají. Jako příklad mohou posloužit nervové nemoci, které jsou důsledkem přílišného materialismu a zájmu o hmotu v přechozím vtělení - je to jen jeden z mnoha důsledků nezdravého materialismu, kterému lidstvo dnes musí čelit. Kdyby zmizely nemoci, bolest a těžkosti, stal by se ze Země ráj lenosti, nicnedělání a zastavil by se veškerý pokrok a vývoj k plné svobodě.

3. Přání, aby měl každý naplno otevřeny a aktivovány všechny schopnosti, kterými lidská bytost disponuje.
Když pomineme fakt, že dnes se ani neví, jaké všechny schopnosti člověk má ("chci všechny schopnosti, ale ani nevím, jaké všechny mám" = nižší já jak vyšité), je tu ještě jeden problém. Lidstvo ještě zdaleka nevyspělo na takovou úroveň, aby tyto schopnosti mohlo získat. Dá se to přirovnat k malému nezkušenému dítěti, které by chtělo ovládat např. telekinezi nebo ovládat počasí. Co by se stalo, kdyby třeba takové dítě nedostalo, co zrovna chce, a chtělo by si to "vykřičet" a vyvztekat? A to je ještě hodně mírný příklad. Co kdyby známý Superman z filmů a seriálu byl zlý a nechtěl by pomáhat, ale škodit?...
Každý jednotlivý člověk, aby získal pravé vyšší schopnosti, se k tomu musí prací na sobě sám vyvinout. Jedna z naprosto nutných podmínek pro vyšší duchovní rozvoj je oprostit se od všech nízkých negativních vlastností, a především od sobectví a egoismu. Jak by to dopadlo, kdyby nějaký sobecký člověk disponoval vysokými schopnostmi? Takový člověk by mohl jediným chybným rozhodnutím třeba zničit půlku Evropy. Existují velice dobré důvody, proč jsou tyto schopnosti zatím většině lidí zcela nedostupné a objevují se jen velmi, velmi pomalu. Klíčovou charakterovou vlastností, kterou musí mít každý, kdo o nějaké takové schopnosti a vyšší duchovní rozvoj usiluje, je trpělivost. A trpělivost je zde takřka pravým opakem egoismu, který plodí jen samou nedočkavost typu "I want it now". Takový člověk nikdy nic nezíská, a pokud ano, tak jen ubohé karikatury skutečných schopností, nebo duchovní zření tak pokřivené, že až škoda mluvit.
No, a pokud by se celému lidstvu nyní skutečně ty pravé schopnosti nějakým zázrakem otevřely, tak se do týdne všichni pozabíjí, nebo tu přinejmenším nastane tak neskutečný chaos, že se mi to ani nechce představovat. Egoismus, sobectví a další nízké charakterové vlastnosti jsou v přímém rozporu s jakýmikoliv vyššími schopnostmi, a tak tomu bude díkybohu navždy.

* * *

Jedna věc, kterou jsme už probrali, je ta, že taková přání se zkrátka z mnoha důvodů splnit nemohou. To by ještě nebylo vlastně nic tak hrozného. Je tu ale ještě jiná věc. Pro nějakého člověka, který si takové věci často přeje, nastává ještě jeden problém. Nejen, že si ubírá energii na menší přání, která se splnit mohou, ale také nenaplnění těchto přání může mít za následek to, že tito lidé propadávají negativním emocím, čímž si vlastně tak trochu škodí. A považte, může člověk být plně zdravý, když si škodí?

* * *

(S)mějte se a přejte si dobře,
váš Spajdy
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Anidea Anidea | E-mail | Web | 12. června 2015 v 11:55 | Reagovat

Tak tady mám vysvětlení, proč se mi některá přání ne a ne splnit. Často si totiž přeju, abych měla fůru peněz, ale ve skutečnosti mi na tom zase tolik nezáleží... Dostává se mi tolik, kolik potřebuju (raději to zaklepu na dřevo).

2 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 12. června 2015 v 12:24 | Reagovat

[1]: Můžeš to třeba trochu modifikovat - třeba: "Přeju si, abych měla fůru peněz na to, abych mohla tímhle a tímhle způsobem pomoct lidstvu (rodině, vesnici, městu)..."

To už by se třeba splnit mohlo :-)

3 Kat Keith Kat Keith | 12. června 2015 v 15:41 | Reagovat

Na jednu stranu by se to dalo vzít - lidem se otevřou všechny schopnosti, tím pádem se ze všeho uzdraví a díky tomu budou mít dobré srdíčko (yummy, hmhm). Nebo různé podobné kombinace, které by spolu souvisely. Tím pádem se ovšem opět vracíme k  nevhodnosti, jenž je vysvětlena v bodu č. 1.

Tož tedy vskutku tak.

4 Raja Luthriela Raja Luthriela | Web | 13. června 2015 v 9:46 | Reagovat

Já už jsem pod ten článek, že by se i příčilo takto rozhodovat o cizích lidech. A že by se mi příčilo i to, mít jen tak ze dne na den všechny schopnosti, které jen člověk může mít.
Vlastně, teď mě tak napadlo, já nejsem zralá ani na to, abych si mohla přát něco od zlaté rybky. Protože jak já se znám, tak bych i tak přála nějaké kraviny, kkteré by mě potom mrzely. Skoro jako kdybych si měla nechal poslední třetí přání do zásoby, abych mohla zrušit vše, co jsem si přála před tím.
To mi připomíná. Já nedávno viděla pohádku, ve ktré je krásně ukázáno, kolik zla můžou způsobit zdánlivě nevinná, ale hloupá přání a následná špatná rozhodnutí. Já už ale přesně nevím, jak se to jmenovalo. ALe bylo to poučné. Já to ale časem najdu.

5 alphalife alphalife | E-mail | Web | 13. června 2015 v 13:28 | Reagovat

Sečteno a podtrženo. Žijeme, abychom se učili. Tahle planeta, tahle realita, je pro nás místem nekončícího učení.

Lidé jsou zlí, nemoci, tragedie, drama, to vše vychází z toho, abychom získávali zkušenosti - učili se. Nemoci a všechno kolem má svou funkci - je důležitá. Skrytá touha po tragédii je jako pud, která nás má, stejně jako sexuální pud, nutit k něčemu účelnému.

S velkou mocí přichází velká zodpovědnost. Vždy se polemizovalo, polemizuje a polemizovat bude nad tím, co je a co není omezování svobody. Vše je věcí rovnováhy. Proto nemůže někdo, kdo není připraven na své schopnosti, tyto schopnosti získat. Není to jen z ochrany ostatních, ale také z ochrany jeho. Lidská společnost není často připravená na takové věci připravená. Drobné skupiny možná ano, ale globálně jsme na tom ještě hodně pozadu. Opět, nerovnováha, která se časem srovná.

Teď je zde velký svět plný lidí, kteří se budou bránit jakýmkoliv změnám. Žijí ve svých světech a to jim ke štěstí stačí, i když jsou často nešťastní. Ti, kteří budou chtít poznat víc, těm bude vyhověno a ti najdou své učitele, vůdce, vzory, či jejich hrdiny, kteří je provedou dalším poznáním na jejich cestě životem..

6 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 14. června 2015 v 19:20 | Reagovat

[3]: Ty se nezapřeš :P :D

[4]: Jo, najdi, v pohádkách je totiž skryto nesmírné množství moudrosti :) A taky si občas říkám, že je obrovský štěstí, že jsem žádnou takovou zlatou rybku ještě nepotkal, to by to dopadlo x_X :D

[5]: Ano, souhlasím, moc hezky řečeno.

7 katrin katrin | 16. června 2015 v 21:47 | Reagovat

Včera jsem nad tím filozofovala a bylo to jedno z nejhorších filozofování v mém životě, tak jsem toho radši zase nechala.

*umím vyvrátit Alušky článek (jako že v něm není úplně všechno správně), tvůj článek a dokonce když jsem se tedy pokusila vyplodit něco sama, tak jsem si to pak vyvrátila taky!

8 katrin katrin | 16. června 2015 v 22:10 | Reagovat

Ale jinak Alušky přání mi přijde v souladu se Zdrojem, jelikož zdroj si přeje pro lidstvo to samé - aby měli všichni lidé dobré srdce. Už ta existence tohoto přání potvrzuje existenci svobodné volby.

9 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 16. června 2015 v 22:39 | Reagovat

[7]: Mým cílem není vše prvoplánově vyvracet, ale poukazovat na skutečnost a taky na možné nezamýšlené následky dobře míněných přání/činů.

[8]: Existenci svobodné volby není potřeba potvrzovat, její existence je jasná každému, řekl bych. Existence takových přání je ale spíš důsledkem nepochopení úlohy zla. A čím méně pochopení, tím větší rozdíly mezi čistotou záměrů a čistotou důsledků.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Berte a dávejte, kopírujte a přeposílejte, jak je libo, neboť v Mezisvětě nikomu nic nepatří :-) Díky za návštěvu, a mějte se, jak potřebujete.

Sepsal, našel nebo pospojoval Spiiiidy, 2011 - 2015. Blog založen 9. 3. 2011.