Tak nějak nijak, a přece nějak

19. dubna 2013 v 12:07 | Spiiiidy |  Prozaická tvorba
(Baví mě psát úplně bez smyslu, iracionálně, nesouvisle a zdánlivě zbytečně. Juchů ^^)



"Na, dech," podá mu kdosi.
Přešel pomalu po místnosti, která nepoznala nic jiného, než svit svíček, vůni kouře a ten druh zvuků, kdy ruka přenáší nevyslovená slova na papír. Zastavil se u omšelého stolu a pohlédl na deník, knihu jeho života. Kolik bude muset ještě udělat kroků, než dopíše poslední větu. Kolik svíček bude muset vzplanout a dohořet, než jejich mihotavé světlo změní v jeho očích barvu na tu nejmocnější.
Dnes je den vzpomínek. Po něm přijde noc zapomnění. Ach, jak se na ni každý rok těšil. Ty nejprocítěnější momenty, události působící na srdce jako chladný kov, chvíle čiré radosti ... do těch všech měl dovoleno jeden den v roce nahlédnout, aby přes noc mohl proplout mlhou Acheronu a po zbytek roku se koupat v nepředvídatelnosti proudu života. Bez kotvy vzpomínek. Bez řetězů.
Dnes musí dopsat poslední větu. Další rok již nepřežije. Naučil se naslouchat řeči květů na rozkvetlé louce jeho podvědomí a ví, že dnešní den je něčím výjimečný.
Ještě je hodně času. Otočí přesýpacími hodinami z javorového dřeva, jež začnou tiše odpočítávat okamžiky příchodu mlhy Acheronu. Dostal chuť na čaj. Právě v onen jeden den v roce se mu zdá jeho vůně omamnější, než vůně doutnajícího santalového dřeva s opiem.
Hledíc na poslední zrnka písku, chystající se propadnout do spodní poloviny hodin, kde budou mít konečně klid, se nakloní nad papír a píše.
"Život nevymyslíš. A milováním ... milováním nikdy nic neztratíš."
Na tváři se mu rozhostí ten nejnepopsatelnější úsměv ze všech.
A barva svíček se v jeho očích stala tou nejmocnější.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ~Ƙɦɑɭɪɑ☯ ~Ƙɦɑɭɪɑ☯ | 20. dubna 2013 v 1:08 | Reagovat

1:08 a já se rozplývám u Tvých řádků... ♥

2 ~Ƙɦɑɭɪɑ☯ ~Ƙɦɑɭɪɑ☯ | 20. dubna 2013 v 1:08 | Reagovat

za zen! Jsi náš Blá~Zen ^^

3 Luné Luné | Web | 20. dubna 2013 v 22:09 | Reagovat

Kouzelné.. především poslední slova..

4 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 17:55 | Reagovat

[1]: tak doufám, že zase zpátky splyneš, aby ses nám úplně nerozpustila, to by byla škoda :D

[3]: děkuju, vílo :)

5 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 21. dubna 2013 v 21:53 | Reagovat

Je opojné Tvá slova číst. Poskytují vše, co jsem si z nich přála vyzvědět. Krásně vyjádřené cosi, jež vlastně ani nevím, jak nazvat.
Přesto, že nemám tušení, jakého příběhu jsem to byla divákem, zanechat ve mně silný dojem a z nezištných důvodů pohladil po duši.

6 Verča Verča | E-mail | 22. dubna 2013 v 0:07 | Reagovat

Mám pocit, že ať napíšu cokoliv, nedokážu vyjádřit ani z daleka (z toho nejdalekého daleka) to, co chci a přece píšu...
Super! Krásný! Hluboký! Jednoduchý! Ryzí! Tajemný! Inspirující! ...!

7 Spiiiidy Spiiiidy | E-mail | Web | 22. dubna 2013 v 15:36 | Reagovat

[5]: Taky nemám tušení, proč mi zrovna tenhle útržek příběhu přišel na mysl ... snad proto, abych mohl sám obdivovat tajemnost v něm skrytou ... děkuju moc za milá slova i za to, co je za nimi :)

[6]: Nenacházím slova díků, a i přesto jednoduše - děkuju :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Berte a dávejte, kopírujte a přeposílejte, jak je libo, neboť v Mezisvětě nikomu nic nepatří :-) Díky za návštěvu, a mějte se, jak potřebujete.

Sepsal, našel nebo pospojoval Spiiiidy, 2011 - 2015. Blog založen 9. 3. 2011.