Světem metalu, část druhá

30. května 2011 v 10:37 | Spiiiidy |  Svět hudby
Ták, jelikož první část metalového nášupu jste hladově zbaštili a pořád na mě koukáte hladovýma očima, připravil jsem další různorodou sbírku jak zářivých, tak zcela neznámých klenotů z neuvěřitelně obrovského světa metalu. Krása může mít mnoho podob a zde to platí dvojnásob.

Pohodlně se usaďte, protože vás čeká jízda do deseti vzdálených krajů. Připoutávat se nemusíte. ;-)

Jako první zastávku jsem zvolil německou symphonic metalovou skupinu Haggard, která patří k tomu nejlepšímu, co můžete v metalu najít - kromě gothic a doom metalu do své tvorby zhusta míchají vážnou hudbu z období středověku a renesance. A jako by to nestačilo, nástrojů, které používají, je skutečně mnoho - hoboj, viola, violoncello, housle, klarinet, harfa, flétna, ... Písničku Awaking the Centuries jsem od nich slyšel jako první a okamžitě putovala do oblíbených a na vysoké příčky mého žebříčku oblíbenosti.




V Německu si ještě odskočíme za další gothic metalovou skupinou - Xandria. Jejich muzika je velmi podobná Epice, Nightwish nebo Within Temptation. A stejně, jako tři jmenované kapely, i Xandria má zpěvačku s naprosto okouzlujícím hlasem. Nabízím vám z jejich repertoáru moji nejoblíbenější - Now and Forever.






A hurá na Ukrajinu za power (speed) metalem, do jehož tónů se ponoříme se skupinou Conquest. Slovíčka power a speed tam nejsou jen tak pro nic za nic. Kdo má rád pomalejší hudbu, ať je radši neposlouchá. Jejich hudba má totiž tolik šťávy, že si vaše uši budou přímo chrochtat blahem. Třeba u songu Frozen Sky.





A už zdáli slyšíme vášeň v podobě singlu Love Infernal od heavymetalové skupiny Poisonblack. První, co mě napadlo, když jsem si ji poslechnul a kouknul na video, bylo, že se perfektně hodí k sexu. Jak by taky ne, chtíč a vášeň je jak v názvu, tak i v textu, hlasu, kytaře ... no prostě ve všem.






Kdo se v metalu trochu vyzná, jistě mu už začínalo být divné, že jsem zapomněl na legendu všech legend, kapelu, která dala metalu jméno. Ano, Metallica. Nezapomněl. Na ni se totiž zapomenout nedá. Metallica nám zpříjemňuje život už od roku 1981, kdy si James Hetfield všimnul inzerátu bubeníka Larse Ulricha a od té doby už to jelo jak na běžícím páse. Jejich songy se hrají po celém světě a učí se je téměř každá začínající metalová kapela. Umí zahrát jak pomalé, smutné balady, stejně jako ohlušující nářezy. Kvantita se zde snoubí s kvalitou a jen málo skupin se s nimi může rovnat (zde jmenuji například Iron Maiden). K poslechu jsem vám vybral jsem druhou nejznámější, a to The Unforgiven. Nothing Else Matters zná totiž určitě každý (ne, nevěřím, že ji někdo nezná!).




A teď si zaletíme do neprobádaných a téměř neznámých končin. Slyšeli jste někdy o atmospheric black metalu? Že ne? Právě máte tu čest ho poznat. Jedná se o nejmelodičtější odvětví metalu mající velmi blízko k původní vážné hudbě. Jeho hlavním znakem bývá často těžká melancholie až deprese, paradoxně se snoubící s krásou a nadějí. Možná proto nemá tolik posluchačů. Do mainstreamu totiž rozhodně nepatří. Jako prvního představitele si ukážeme Wilds Forlorn a jejich skladbu The Great Loss.



Hezké, že? A to jste ještě neslyšeli skladbu And a Shadow Fell od skupiny s příznačným názvem Funebria Sacra. Nebojte, po poslechu několika takových písniček skončí na antidepresivách jen mizivé procento populace. Ano, i takto může vypadat čirá krása.
Je chladný a potemnělý podzimní večer plný husté mlhy, vy bezcílně bloumáte po rozlehlém hřbitově a ve svých nejtemnějších myšlenkách nacházíte jakousi podivnou krásu a harmonii ...





Hůů, to bylo něco. Rád bych tu zůstal, ale popojedeme zase o kousek dále, tentokrát (zase) do Finska za pro mě donedávna neznámou kapelou Norther. Hrají melodic death metal s kapkou power metalu a musím říct, že sakra povedený. Vychutnejte si skladbu Midnight Walker. Zase tak daleko od atmospheric black metalu jsme ale nepopojeli, že? :-)




A u neznámých kapel ještě projednou zůstaneme, ony si to totiž zaslouží. Třeba takový Týr, pojmenovaný po Norském bohovi boje, jehož zmiňuje už islandská sága Edda. Určitě vás nepřekvapí, že žánrově spadají do folk metalu, konkrétněji do Viking metalu. Poslechněte si povedenou skladbu Hall of Freedom.



A skončíme krásnou relaxační (ale pořád metalovou) muzikou od jedné z královen metalu, Tarji Turunen. Potom, co byla odejita z Nightwish, neváhala a skočila po hlavě na sólovou dráhu. Lépe už její odchod z kapely ani dopadnout nemohl, začaly totiž vznikat další klenoty, jako ten s názvem Oasis.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Berte a dávejte, kopírujte a přeposílejte, jak je libo, neboť v Mezisvětě nikomu nic nepatří :-) Díky za návštěvu, a mějte se, jak potřebujete.

Sepsal, našel nebo pospojoval Spiiiidy, 2011 - 2015. Blog založen 9. 3. 2011.